Co jsem přečetla | září - říjen

Podzim je tady a s ním i ideální čas zachumlat se pod deku a přečíst si nějakou pěknou knížku. Tak třeba využijete i některých z mých tipů.

 Hotýlek | Alena Mornštajnová
Po přečtení Hany jsem chtěla tvorbu paní Mornštjanové prozkoumat více a přečíst si i další knihy od ní. Tou druhou byl právě Hotýlek. Podobně jako v Haně, i v této knize se propojoval příběh jedné rodiny, jejich jednolitých členů a jejich životních osudů. To vše zasazeno do kontextu druhé světové války, nástupu komunistů a životu v komunistickém režimu. Námět to byl sice zajímavý, ale v některých ohledech mi knížka přišla nepravděpodobná a konec uspěchaný. Znovu bych si ji už přečíst nemusela.

Slepá mapa | Alena Mornštajnová
Ve Slepé mapě opět sledujeme osud úzké skupiny lidí a jejich životních příběhů v průběhu 20. století. Okrajově první světovou válku, nástup nacismu, druhou světovou válku a život pod nadvládou komunistů. I když kniha dobře vykresluje život obyčejných lidí (nejen) v období vlády komunismu, úplně jsem se nemohla zbavit pocitu, že čtu stejnou knížku jako Hotýlek jen s jinými jmény. Aby nedošlo k omylu, příběh je jiný, ale základ zůstává stejný. Kniha se opět dobře četla a příběh se mi líbil více než ten v Hotýlku, jen si nejsme jistá, jestli mě láká si od autorky ještě něco přečíst. V nejbližší době nejspíš ne.

Deset let se ségrou | Lucie a Nicole Ehrenbergerovi
Knížka, která popisuje deset let společné práce na značce A Cup of Style. Já holky sleduju už možná i osm let, takže mám pocit, že už je vlastně znám, proto jsem si knížku ani nechtěla kupovat, protože jsem měla pocit, že by mi nic nového nepřinesla. Nakonec ale zvítězila zvědavost a chuť holky podpořit, a tak jsem si knihu koupila i já. 
Přečetla jsem ji během dvou dnů a byla jsem sama překvapená, jak moc příjemné čtení to bylo. Znovu jsem si uvědomila, proč blog vlastně píšu já a že je to něco, co mě neskutečně moc baví a naplňuje. 
Holky jsou neskutečnou inspirací ve všem, co dělají a jaké žijí životy.

Vězeň času | Matt Haig
Knížka s pro mě zajímavým námětem o tom, jaké by to bylo, kdybychom byli takřka nesmrtelní. I přes to, že se mi ne vždy kniha líbila a nemohla jsem se ubránit pocitům, že některé věci byly v ději navíc a kazily mi celkový dojem z příběhu, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslím, že celkem realisticky zachycovala, že být nesmrtelní vlastně není žádná výhra a po čase by nás i to omrzelo. Celkově jsem ale od příběhu čekala víc a nemyslím si, že bych si Vězně času chtěla ještě někdy přečíst znovu.

Sedmilhářky | Marika Šopovská, Berenika Kohoutová
Knížka ve formě blogových zápisků, které si mezi sebou Marika s Berenikou vyměňovaly. Jedná se o pohodové a odpočinkové čtení, které příjemně uteče, nečekejte ale žádnou kvalitní literaturu.

A co jste přečetli vy? Čtete během podzimu více?

♥