Nepotřebujeme pár lidí, kteří dělají zero waste perfektně, ale miliony lidí, kteří to dělají neperfektně

Nedávno jsem slyšela větu, že "nepotřebujeme pár lidí, kteří dělají zero waste perfektně, ale miliony lidí, kteří to dělají neperfektně". 

Tahle věta mi otevřela oči a pomohla mi pochopit všechny ty myšlenky, co mám v hlavě. 

 

Já jsem člověk, co se snaží žít ekologicky.
Jsem vegetariánka, nepodporuju fast fashion a nakupuju v sekáčích, všude s sebou nosím plátěnky, mám svoje skleněné lahve na pití, kelímky na kafe a látkové sáčky na zeleninu a ovoce, třídím odpad a v podobném duchu bych mohla pokračovat dál. 

Ale. 

Téměř každý týden si kupuju velkou petku minerálky, nepřišla jsem na chuť znovupoužitelným sáčkům na pečivo, není mi příjemný koncept bezobalových obchodů a občas to kafe z automatu prostě potřebuju. Nemyslím si, že smyslem života je nevyprodukovávat žádný odpad a hejtovat supermarket jen kvůli tomu, že balí okurku do plastu.

A díky tomu neskutečnému tlaku ze sociálních sítích mám pocit, že toho prostě nedělám dost. 

Ale o tom to přeci není. 

A úplně každá snaha se počítá. 

Není to o tom být perfektní, hnát všechno do extrémů jen kvůli tomu, abychom byli perfektními na sociálních sítích a nedělali jsme náhodou něco špatně.

Myslím si, že je mnohem lepší najít si to něco, v čem se najdete a co Vám bude dávat smysl, než se nutit do něčeho, co Vám tak úplně nesedí, protože pak to podle mě postrádá úplně svůj smysl. Zároveň si i myslím, že je strašně fajn, že se o téhle problematice mluví, ale nikdy by nikdo neměl něco dělat jen kvůli tomu, že je to zrovna trendy a bát se reakce ostatních, když jste se zrovna tak úplně ve veganství nenašli. 

Nedávno o tomhle dávala Kamča Lindová post na Instagram, se kterým se naprosto ztotožňuju. To, že něco neděláme podle imaginárních pravidel, neznamená, že se máme cítit jako špatný člověk. A vůbec nikomu se nemusíme ospravedlňovat za to, že v něčem nejsme dobří.

Když tohle všechno vztáhnu na sebe, tak už jen taková pitomost, jako když chci do článku s mými Oblíbenostmi,radůstkami a novinkami dát rtěnku od značky, která testuje na zvířatech, mi poskytne prostor k dlouhým hodinám úvah. Vím, že o nic nejde, ale měla jsem pocit, jako kdybych si hrála na něco, co nejsem. Že na jednu stranu jsem vegetariánka, vadí mi všechno to utrpení, které se páchá na zvířatech a zároveň si s klidným svědomím koupím rtěnku od Maybellinu a ještě to přiznám na blogu. 

A vím, že takhle se cítit nechci.

Teď jsem se trošku odchýlila od samotného zero waste, ale přijde mi, že je celé tohle téma hodně propojený a všechno se vším souvisí.

A jak to vnímáte vy?

♥