Vědomé nakupování oblečení aneb jak nakupuju oblečení já

Češi utratili v internetových obchodech v týdnu od 19. do 25. listopadu přibližně 4,2 miliardy korun. (Zdroj)

Když jsem si tohle číslo přečetla poprvé, nějak jsem tomu vůbec nedokázala uvěřit. Pro mě je to nepředstavitelná suma. Za jeden jediný týden utratit tolik peněz, a to pouze v rámci nákupů v e-shopech. Samozřejmě, velkou část z toho tvoří i nákupy elektroniky a podobných dražších věcí, ale nemalou část toho tvoří i nákupy oblečení, kosmetiky, doplňků apod.
Abych Vás uvedla trošku do souvislostí. V uvedeném týdnu proběhl tzv. black friday, který české e-shopy pojaly spíše jako black week. A jelikož je pro Čechy slovíčko sleva jakýmsi magickým zaklínadlem, utráceli. Jen na samotný black friday  se obraty zvýšily až o 300 procent oproti běžným útratám. Celkově v tomto týdnu se tržby zdvojnásobily oproti běžným týdnům. 

Za mě to jsou neskutečná čísla a když si uvědomíme, že to jsou čísla pouze v rámci nákupů online do kterých nejsou započítány běžné nákupy v kamenných obchodech, číslo je zase o něco děsivější.

Samozřejmě si tohle číslo dokážu odvodit a do jisté míry ho chápu, na druhou stranu přemýšlím nad tím, kolik zbytečností Češi stihli za jediný týden nakoupit. A přemýšlím nad tím, komu těmi věcmi chtějí vlastně udělat radost. A proč je pro nás slovíčko sleva tak magické, že utrácíme i to, co nemáme. A tady vzniká už velký problém. 

 Upřímně pro mě to, že si něco koupím není měřítkem toho, jestli jsem bohatá. Nepotřebuju se chlubit tím, že na něco mám.
Jsem si jistá tím, že i kdybych vyhrála sportku, tak stejně budu nakupovat v sekáči.
Třeba moje mamka tak úplně nechápe tuhle moji zálibu. Když s mamkou jednou za čas jedu na nákupy, tak to stejně dopadne tak, že skončím s "novými" věcmi ze sekáče, i když se mě mamka pokaždé snaží přemluvit k tomu, abych si koupila něco skutečně nového.
Já ale miluju sekáče. Vím, proč v nich nakupuju a dává mi to smysl. V běžných obchodech s oblečením se už ani necítím moc dobře a jen málokdy mám náladu, že bych chtěla trávit čas v obchodním centru. Nemám pocit, že bych o něco přicházela. To ale neznamená, že bych si v těchto obchodech nic nekoupila. Jednou za čas u věci, o které vím, že ji budu nosit a projde mým hodně kritickým okem, si udělám radost. Naposled tou věcí byla šála, kterou teď budu nosit nejspíš celou zimu.
Podle mě není zas až tak důležité, kde nakupujete, ale jestli nakupujete vědomě.
Protože i v sekáči můžete utrácet za zbytečnosti a plnit si s nimi skříň.
A i ve fast fashion řetězcích lze najít kvalitní kousky, které budete s láskou nosit a opečovávat.
Vše je o balancu. Vědět, co ve skříni máte, co nosíte rádi a co se Vám líbí. Nehromadit zbytečně oblečení a nedávat rovnítko mezi nákupem něčeho nového a radostí/štěstím.


A jak vypadají moje vědomé nákupy oblečení?

Jak už jsem psala v tomto článku, všechno nejdřív začíná u toho, co už mám doma. Pravidelně si třídím skříň, díky čemuž v ní mám lepší přehled  a vím, co v ní mám a co mi naopak chybí. Teprve potom začínám nakupovat.

Second handy
Tady Vás snad jen odkážu na moje články se sekáčovými úlovky (I., II., III.), kde se Vám snažím ukazovat, že i v sekáči se dají sehnat krásné kousky. A zároveň se podívejte i na důvody, proč dát second handům šanci.


Oblečení s příběhem
Upřímně úplně nevím, jak tuhle kategorii nazvat, ale jedná se o projekty/lidi, kteří vytváří vlastní oblečení a mě se jednoduše jejich myšlenka líbí. Takovým kouskem je například tričko od české značky Girls Without Clothes. Tahle značka je na české poměry svérázná, svá a mají fakt skvělý kousky. Do tohoto Raglan trička Hory & Oceán jsem se úplně zamilovala už na jaře minulého roku, jen než jsem se rozhoupala ke koupi, tak bylo vyprodaný. Když ho naskladnili zpátky, váhala jsem jen chvilku. Je neskutečně příjemný, miluju ten motiv a bez váhání bych si ho koupila znovu.



Dalším takovým příkladem je třeba Dewii, od které jsem si koupila mikinu. Sice mě stála tisícovku, což když jsem ze sekáčů zvyklá na jiný ceny, byla docela pálka, na druhou stranu vím, koho jsem svojí koupí podpořila a jak byla mikina vyrobena. A to mi za tu cenu stojí.

A od Dewii je i takhle skvělá plátěnka s jasným poselstvím. Miluju.


Fast Fashion
Jak už jsem psala výše, i já nákupuju v běžným řětezcích. Posledním kouskem, který jsem si v nich koupila, je tato šála z C&A. Do barev této šály jsem se na první pohled zamilovala, věděla jsem, že ji unosím a mám z ní radost.

Ale úplně nejdůležitější je, se z toho nezbláznit a nakupovat tak, jak to vyhovuje Vám. Jen by bylo fajn aspoň občas nad koupí trošku víc popřemýšlet a naučit se nakupovat vědomě.
Upřímně bych byla ale ráda, kdybych aspoň jednoho človíčka těmito svými články přesvědčila, aby se na nákupy příště vydal nejdřív do sekáčů.

A jak nakupujete vy? Přemýšlíte nad svými nákupy?

♥