Krůček po krůčku | Moodboard

Myslím, že jsem na blogu už jednou psala, že na to, co bych v životě chtěla, přicházím díky tomu, co nechci. I když si často nejsem jistá, co bych vlastně chtěla, kam bych chtěla směřovat, téměř vždycky si jsem jistá tím, co nechci, Občas ale, i když vím, že to úplně není to přesné pro mě, zvolím si tu možnost, protože je jednodušší/snažší/bez komplikací a vím, co můžu čekat.

Teď najednou nevím ani to, co bych chtěla, a ani to, co nechci. Maličko jsem v tom všem ztracená, ale myslím si, že je to normální a přirozené. Jasně, asi každý z nás závidí těm, co mají o své budoucnosti jasno, ale na druhou stranu to je jen malá skupinka lidí a spousta z nás svoji budoucnost nalajnovanou nemá. Poslední dobou jsem na to zapomínala a i díky tomu se zrovna teď necítím úplně nejlíp. Aneb všechno souvisí se vším, jedna negativní myšlenka podnítí tu druhou a už se točíte ve spirále.

A tak se s tím snažím pomaloučku bojovat. Krůček po krůčku. Krok za krokem.
Konečně už mám formálně vyřízenou bakalářku a teď už jen zbývá ji napsat. Deadline za dva měsíce. Zatím se mi to zdá jako šílenost, ale snad každý už někdy slyšel ty lehce fantasy příběhy o tom, jak někdo napsal bakalářku za týden, tak mi držte palce, ať prokrastinaci porazím dřív než v půlce dubna.

A jak teď se vším bojujete vy? Taky už Vám ta dlouhá zima na náladě moc nepřidává?

♥