Co se stane, když to prostě (na chvilku) vzdáte.

Tak nějak jsem vlastně i čekala, že potom, co napíšu článek o klidu, přijde neklid. A to neklid pořádnej, uplakanej a smutnej. Je to zvláštní, že člověk se drží, je v pohodě a pak jako lusknutím prstu to přejde, ani nestihne najít kapesník a už pláče.
Nevím proč. Asi to je tím, že nad vším až moc přemýšlím. Neumím vypnout a žít přítomností. Neustále přemýšlím nad tím, co bude a jelikož to nevím, tak se objeví neklid, strach a stres. Ale vím, že to zas přejde. Stačí počkat. A tak jsem se v neděli probudila s rezignací a myšlenkou na to, že si udělám volný týden, což jsem za roky mého studia během školního roku nezažila snad ani jednou. 

Svetr ze second handu za 200 a knížka Eleanor & Park z Levných knih za stovku.

Místo mojí pondělí klasiky od půl osmý ráno do čtyř jsem strávila ve škole zhruba dvě hoďky (prosím, ať je už každé pondělí jen takto krátké!). Psala jsem test z práva. Snad ještě nikdy jsem se neučila na test míň, tak nějak jsem věřila, že odpovědi na otázky najdu v zákoníku. Díky zákoníkům jsem objevila mnohem víc otázek než odpovědí. Děkovala jsem sama sobě, že jsem nad učením nestrávila víc času.  Odpoledne jsem vyrazila do obchoďáku nakoupit vánoční dárky, nekoupila jsem ani jeden, ale aspoň při kupování vína po mě nechtěli občanku, připadala jsem si jako největší dospělák.
V úterý jsem do školy nevkročila vůbec, nechtěla jsem si kazit den. Místo toho jsem vyrazila na veletrh magisterských oborů, který mi vlastně nedal vůbec nic, ale aspoň jsme si se spolubydlící udělaly procházku po Praze a daly si pizzu, takže za mě nejlepší úterý semestru. Večer jsme vypily koupené víno.

Středeční ráno a dopoledne jsem překvapivě byla ve škole. Odpoledne jsem zasvětila objevování pražských sekáčů (chtěli byste v budoucnu o nich článek?). Koupila jsem si nejpříjemnější, nejteplejší a nejkrásnější svetr ever za dvě stovky a knížku Eleanor & Park v angličtině v Levných knihách. Celkově Levný knihy můžu doporučit i právě na cizojazyčný knížky, třeba teď jsem si všimla, že tam měli spoustu knížek v angličtině od Jo Nesba za směšné ceny oproti klasickým knihkupectvím. 

Ve čtvrtek jsem už klasicky školu bez výčitek taky vynechala. A překvapivě jsem se konečně přemluvila, sebrala odvahu a poslala část svojí bakalářky mojí vedoucí, držte mi palce, ať mě s mým návrhem nevyhodí. 

A co jsem s tímhle článkem chtěla vlastně říct? 

Že je úplně v pořádku, když si někdy uděláte volno, hodíte všechny starosti se školou/prací na vaše budoucí já a prostě si užijete den/týden/měsíc podle sebe. Nakonec zjistíte, že se vůbec nic nestane a veřte mi, ten dobrý pocit z toho, že jste si užili čas podle sebe, ve vás ještě dlouho zůstane.

Děláte si taky volné dny/týdny?

♥