Tenhle článek se tady měl objevit už minulý rok. Bohužel se mi ho nějak nepodařilo sepsat, a tak na článek dochází až letos. Ale aspoň vám ho vydávám celkem brzo, takže v průběhu prosince budete mít spoustu času filmy zkouknout, tak snad si i díky nim navodíte vánoční atmosféru.


Noc plná zázraků

Můj nejoblíbenější vánoční film. Je to vlastně taková polská verze Lásky nebeské, akorát méně okoukaná, s lepšími příběhy a celkově pro mě to je srdeční záležitost.

Zázrak v New Yorku

Moje srdeční záležitost číslo dvě. Mám tradici, že na tento film se dívám vždycky v dopoledne o Štědrém dni. Je to krásný film, který Vás donutí uvěřit, že Santa Claus/Ježíšek opravdu existuje.

Vánoce naruby

A třetí film, který bezpodmínečně každé Vánoce musím vidět.  Já na filmu miluju, jak se celá čvrť spojí, aby vytvořili ty jedny krásné Vánoce, nádhera.

Čtvery Vánoce

Miluju vánoční komedie a tahle je prostě skvělá. Aneb co se všechno může stát, když slavíte hnedka čtyři Vánoce.

Lásce na stopě
Tenhle film není tak úplně o Vánocích, ale hlavní hrdinové se seznámí při kupování vánočních dárků a celkově je atmosféra tak romantická, že k Vánocům patří.

Prázdniny
Bez tohohle filmu se taky neobejdou žádné moje Vánoce. Dvě nezadané ženy si na Vánoce vymějí svoje byty a na druhém konci světa najdou lásku. Miluju tenhle film.

Ach, ty Vánoce
Milý romantický film, který vás určitě nezklame. Já na filmu mám moc ráda happy end, to, že nakonec i ti, kteří nemají rádi Vánoce, si je zamilují.

Láska nebeská
Klasika. Přemýšlela jsem, jestli tento film sem zařadit, ale já sama jsem film objevila teprve nedávno, tak kdyby tu někdo náhodou byl, kdo film ještě neviděl, tak asi už víte, co si letos pustíte. Ale upřímně již zmiňovaná polská verze se mi líbí mhohem víc.

Šťastný Nový rok
Já miluju filmy, ve kterých se prolíná více příběhů dohromady a to tenhle film přesně splňuje. Ve filmu jsou zastoupeny snad všechny věkové kategorie, různé příběhy a samozřejmě nechybí ani happy endy.

Ledové království
K tomu asi ani není potřeba cokoliv psát ♥.

Vánoční koleda
Další animák, který je mojí srdeční záležitostí. Příběh nemusím asi dlouho představovat, takže snad jedině pokud jste neviděli nejnovější animovanou verzi, tak to tyto Vánoce napravte.

Polární expres
Další animák, který má krásný, dojemný a kouzelný příběh. Splňuje snad všechny předpoklady vánočních animáků.

Santa má bráchu
Moc si nedokážu vysvětlit, proč se mi tento film tak moc líbí, možná to bude tím, že mi celý přijde absurdní, ale tak mile absurdní a pokaždé jsem ráda, že továrnu skřítků nezruší.


Vánoční polibek
Krásná odpočinková romantika, kde opět dobro zvítězí nad "zlem". Film nepřináší nic nového, ale trocha toho klišé kord v období Vánoce je fajn.

Velká vánoční jízda
 Další z mých oblíbených vánočních animáků, ve kterém se dozvíte, jak jen to ten Santa všechno stíhá.

Zatímco jsi spal
Další film, který mám s Vánoci pevně spjatý. Krásný romantický vánoční film. Já naprosto miluju zápletku filmu a celkově celý film. A ten konec? Nejkrásnější.

Notthing Hill
Tenhle film není moc vánoční, ale já už ho mám s Vánoci tak moc spojený, že si je bez tohoto filmu nedokážu už ani představit.

Který film máte rádi i vy? A jaký film byste mi doporučili?

♥

Nedávno jsem byla od Lenn z blogu lenn.cz nominována do The Liebster Award 2017, což je vlastně tag spočívající v odpovědějích na otázky, vymyšlení vlastních otázek a nominování dalších blogerů. Myslím si, že je to fajn způsob, jak se dozvědět o autorkách blogu něco nového a jak objevit další nové blogy. Lenka vymyslela krásné a smysluplné otázky, za což jsem moc ráda a musím se přiznat, že jsem musela nad některými odpovědmi i dost popřemýšlet.

1. Jaký byl důvod založení vašeho blogu?
   Důvodů bylo víc, ale asi nejvíc mě poháněla touha něco vytvářet, psát, být kreativní. Asi jsem potřebovala místo, kdy bych mohla sdílet svoje myšlenky, pocity a zážitky. Místo, kde můžu být sama sebou.
2. Co vás nejčastěji zaujme na jiných blozích?
   Samotné články a design. Hodně dám na pocit, jaký z blogu mám, jaká na mě z něj dýchá atmosféra a jak mi je celkově sympatický.
3. Co vám dokáže spolehlivě zlepšit náladu?
   Písnička Can´t Stop the Feeling od Justina Timberlaka. Mimoni. Nekonečné si povídání o blbostech s mojí spolubydlící. Ponoření se do blogového světa. Dělání ksichtů do zrcadla. Dort. Objevení skvěle padnoucího kousku v sekáči. Objetí.
4. Jak bojujete se spisovatelským blokem?
   Teď už nijak. Dřív jsem to hodně řešila a byla jsem přešlá z toho, když jsem najednou nevěděla o čem a jak psát. Snažila jsem se psát na sílu, jednoduše něco, cokoliv napsat, jen aby na blogu něco vyšlo. Teď už vím, že tohle je nesmysl a když se u mě podobný blok objeví, dám tomu čas, odpočinu si a v kldiu počkám, až ke mně inspirace zase přijde.
5. Jaké jsou vaše slabé a silné stránky?
   Je zvláštní, že zrovna u týhle otázky jsem se zasekla nejvíc, já celkově nerada popisuju samu sebe, protože mi přijde, že si mě tím lidi zaškatulkují a škatulky já nerada. Ale když už mám odpovědět, tak moje slabá stránka je určitě to, že jsem se stále úplně nepřenesla přes myšlenku, co by tomu řeklo okolí. Pořád nad vším přemýšlím a zbytečně se trápím a stresuju kvůli maličkostem.  A silná stránka je určitě ta, že tady pro druhé vždycky jsem, že se snažím vždycky každému pomoc, jsem empatická, klidná, nedělám ukvapené závěry a nikdy neztrácím naději, že to nakonec všechno dá smysl.
6. Co se vám vybaví, když se řekne „kouzlo Vánoc“?
   Klid, pohoda a sníh za oknem. Ozdobený stromeček, pohádka v televizi. Deka, teplý čaj a knížka. Rodina. Láska. Mír. Vůně vánočního cukroví. Rozzářené oči.
   
   
7. Jak si představujete ideální den?
   Mám takové dvě verze ideálního dne. V té první jsem někde na cestách, objevuje a poznávám nová místa, hodně se směju, občas se ztratím, málo fotím a hodně vnímám krásu kolem sebe. V té druhé verzi jsem nejlínější Domča na světě, která stráví celý den v pyžamu, s čajem v jedné ruce a s knížkou v té druhé.
8. Čeho si nejvíce ceníte na svých čtenářích?
   Toho, že jsou.
   
   
9. Ví vaše okolí, že máte blog a jak na něj reaguje?
   Asi jak kdo. O blogu ví víc lidí, než bych chtěla a než mi je příjemné. Když se lidi o blogu začali dozvídat, bylo to zvláštní, chvilku jsem měla chuť blog smazat a začít znovu, aspoň na chvilku zas anonymně. Naštěstí jsem to neudělala. Reakce jsou kladné, ještě se ke mně nedostala snad žádná negativní zpětná vazba. Jsem moc ráda, když mi někdo z okolí blog pochválí, vždycky mě to nakopne a dodá motivaci pokračovat.
10. Jaký sen si chcete splnit v roce 2018?
    Dokončit bakaláře. Podívat se znovu do Norska, cestovat. Potkat lásku a bláznivě se zamilovat. Potetovat se. Najít si práci/brigádu. Ale kdybych si měla vybrat jen jeden, tak být konečně šťastná, protože ve štěstí se všechno ukrývá.
    
    Nakonec jsem se rozhodla, že nikoho dalšího nominovat nebudu, ale kdyby se kdokoliv chtěl do tagu zapojit, budu jedině moc ráda, když na otázky odpovíte a dáte mně nebo Lenn vědět.
    
    P.S. A jaké sny byste si chtěli splnit vy v příštím roce?
    
    ♥

Tak nějak jsem vlastně i čekala, že potom, co napíšu článek o klidu, přijde neklid. A to neklid pořádnej, uplakanej a smutnej. Je to zvláštní, že člověk se drží, je v pohodě a pak jako lusknutím prstu to přejde, ani nestihne najít kapesník a už pláče.
Nevím proč. Asi to je tím, že nad vším až moc přemýšlím. Neumím vypnout a žít přítomností. Neustále přemýšlím nad tím, co bude a jelikož to nevím, tak se objeví neklid, strach a stres. Ale vím, že to zas přejde. Stačí počkat. A tak jsem se v neděli probudila s rezignací a myšlenkou na to, že si udělám volný týden, což jsem za roky mého studia během školního roku nezažila snad ani jednou. 

Svetr ze second handu za 200 a knížka Eleanor & Park z Levných knih za stovku.

Místo mojí pondělí klasiky od půl osmý ráno do čtyř jsem strávila ve škole zhruba dvě hoďky (prosím, ať je už každé pondělí jen takto krátké!). Psala jsem test z práva. Snad ještě nikdy jsem se neučila na test míň, tak nějak jsem věřila, že odpovědi na otázky najdu v zákoníku. Díky zákoníkům jsem objevila mnohem víc otázek než odpovědí. Děkovala jsem sama sobě, že jsem nad učením nestrávila víc času.  Odpoledne jsem vyrazila do obchoďáku nakoupit vánoční dárky, nekoupila jsem ani jeden, ale aspoň při kupování vína po mě nechtěli občanku, připadala jsem si jako největší dospělák.
V úterý jsem do školy nevkročila vůbec, nechtěla jsem si kazit den. Místo toho jsem vyrazila na veletrh magisterských oborů, který mi vlastně nedal vůbec nic, ale aspoň jsme si se spolubydlící udělaly procházku po Praze a daly si pizzu, takže za mě nejlepší úterý semestru. Večer jsme vypily koupené víno.

Středeční ráno a dopoledne jsem překvapivě byla ve škole. Odpoledne jsem zasvětila objevování pražských sekáčů (chtěli byste v budoucnu o nich článek?). Koupila jsem si nejpříjemnější, nejteplejší a nejkrásnější svetr ever za dvě stovky a knížku Eleanor & Park v angličtině v Levných knihách. Celkově Levný knihy můžu doporučit i právě na cizojazyčný knížky, třeba teď jsem si všimla, že tam měli spoustu knížek v angličtině od Jo Nesba za směšné ceny oproti klasickým knihkupectvím. 

Ve čtvrtek jsem už klasicky školu bez výčitek taky vynechala. A překvapivě jsem se konečně přemluvila, sebrala odvahu a poslala část svojí bakalářky mojí vedoucí, držte mi palce, ať mě s mým návrhem nevyhodí. 

A co jsem s tímhle článkem chtěla vlastně říct? 

Že je úplně v pořádku, když si někdy uděláte volno, hodíte všechny starosti se školou/prací na vaše budoucí já a prostě si užijete den/týden/měsíc podle sebe. Nakonec zjistíte, že se vůbec nic nestane a veřte mi, ten dobrý pocit z toho, že jste si užili čas podle sebe, ve vás ještě dlouho zůstane.

Děláte si taky volné dny/týdny?

♥

Nikdy jsem moc neřešila, co jím. Jestli do svého těla dostávám správnou kombinaci toho, co lidské tělo doopravdy potřebuje. Pojmy jako bílkoviny, sacharidy, tuky a cukry byly pro mě španělskou vesnicí. A pak jsem se postupně dostala k tomu, že jsem začala přecházet na vegetariánství. A v průběhu procesu mi došlo, že by to nejspíš chtělo vědět, co se pod všemi těmi fancy názvy skrývá, co do svého těla dávám, čím nahradím bílkoviny z masa a co vlastně budu jíst.
A přesně uprostřed tohoto mého zmatku mi přišla nabídka, jestli bych nechtěla zrecenzovat knížku o zdravé stravě - Oprawme se od Stanislava Skřička.
Považuju to za znamení, že cesta, na kterou se vydávám, je správná.


Když se mi knížka dostala do ruky, tak se mi hned zalíbila. Je moc hezky zpracována do jednotlivých kapitol, které dohromady jako celek dávají smysl a do knížky patří. Ale tak nějak intuitivně jsem si říkala, že to nebude knížka, kterou bych přečetla od začátku až do konce, že to spíš je ten typ knížky, ze který si vybíráte jednotlivé kapitoly podle toho, co vás zrovna zajímá a o čem se chcete dozvědět víc.  Asi o moc víc jsem se splést nemohla. Knížku jsem přečetla od začátku až do konce.


Knížka je přehledně uspořádaná do kapitol, které se vzájemně prolínají a dávají dohromady smysl. Moc se mi líbilo, že knížka je pojata komplexně. Neomezuje se jen na výčet toho, co bychom měli jíst, ale vysvětluje nám co a proč bychom jíst neměli, jaké má strava dopady na naše tělo, zabývá se i bydlením, sportem či kosmetikou. Vše je napsáno čtivou, poutavou formou a srozumitelně tak, že tomu i naprostý lajk porozumý. Líbilo se mi, že autor nikomu nevnucuje, že jezení jen zeleniny, ovoce, ořechů a semínek je ta jediná správná cesta, ale všechno se nám snaží vysvětlit a jeho vysvětlení dává smysl.


Na druhou stranu ale kdybych měla dodržovat naprosto všechno z knížky, nejspíš bych se uprostřed všeho toho klíčení semínek a vytváření osmotické vody zbláznila. Myslím si, že podobné knížky se musí brát s lehkou nadsázkou a zdravým rozumem. Nejde ze dne na den veškerý naše návyky změnit a začít žít na bio raw stravě, kterou si sami vypěstujeme. Nebo alespoň u mě to tak nefunguje a jelikož se považuju za průměrného jedince, myslím si, že vy všichni jste na tom hodně podobně. Je dobré se zajímat o to, co do svého těla přijímáme, jaké existují jiné, lepší alternativy, co je pro naše tělo prospěšné, čemu bychom se měli vyhýbat a co naopak do jídelníčku zařadit. Ale myslím si, že by se z toho nemělo stát něco, co nás naprosto pohltí a ovládne. Chce tomu dát čas a kdo ví, třeba nakonec zjistíme, že ovoce, zelenina a semínka je to jediný, co i naše tělo potřebuje.


Celkově bych řekla, že je knížka zajímavá, užitečná a přínosná. Knížka mi zbořila spoustu mýtů, které jsem v průběhu mého života brala jako fakta a po přečtení jsem plná myšlenek a touhy dozvědět se víc.Skvělé je, že v knížce najdete i vzorové jídelníčky a recepty, které vám přecházení na živou stravu v mnohém ulehčí. Musím se přiznat, že jsem v průběhu čtení přemýšlela, jestli to je skutečně reálné a možné, aby se průměrný člověk stravoval pouze takto, a proto jsem byla moc ráda, když jsem na konci knížky našla zkušenosti a reference lidí, kteří se takto stravují a byla jsem v naprostém šoku, jaké pozitivní účinky na lidi enzymatická strava má a právě tyhle zkušenosti mě přesvědčily o tom, že bych živou stravu a enzymatické okénka chtěla do svého jídelníčku co nejvíc začleňovat i já.
Jsem zvědavá na výsledky.

Znáte knížku? Zaujala i Vás? Řešíte, co jíte?

- Knížku Oprawme se od Stanislava Skřička můžete zakoupit třeba na megaknihy. cz, MegaKnihám také děkuji za zaslání knížky k recenzování.

♥

Poslední dobou si čím dál tím víc všímám toho, jak moc lidi pohltil konzum. Pomalu to vypadá, že mít toho co nejvíc, spotřebovávat toho co nejvíc a nestarat se o to, jak to ovlivňuje naši planetu, se stal jakýsi standart. Sice se o tom mluví a píše, ale vždyť přeci to, že já budu dělat něco jinak, neovlivní celkový dopad, tak proč se snažit.
Třeba proto, že každý jeden z nás tady na zemi žije už od 2. srpna na ekologický dluh. My tady v ČR dokonce již od 28. dubna. O jakém dluhu to mluvím? O tom, který každý z nás má vůči naší planetě. Spotřebováváme víc, než dokáže naše planeta za celý rok obnovit. Víc vody, víc půdy, víc stromů, víc čerstvého vzduchu, víc všeho. Když jsem si to poprvé přečetla, trošku mě z toho zamrazilo.
A i proto jsem se rozhodla sepsat tento článek s pár tipy na to, jak tento náš dluh zmenšovat. Protože každá jedna věc, kterou budete dělat jinak a líp, se počítá.


Jídlo & Potraviny

• Zkuste aspoň trošku omezit konzumaci živočišných produktů. Nemusíte si hnedka nalepit nálepku vegetarián/vegan a hlásit osvětu do světa, ale doslova nikoho nezabije, pokud sem tam vynecháte maso k obědu či párek/salám k večeři. Nepopiratelným faktem je, že živočišná výroba (šílené spojení slov) má obrovský negativní dopad na životní prostředí.
• Co se týká potravin celkově, tak zkuste do nákupů trošku více zapojovat hlavu. Co máte rádi, co se k sobě hodí, co máte doma a co potřebujete, abyste pak zbytečně jídlo nehromadili a následně nevyhazovali.
• A opravdu si nepotřebujete dávat každé jablko do spešl igelitového sáčku. Když se to tak vezme, tak vlastně jablko ani igelitový sáček nepotřebuje.

Věci & Oblečení & Kosmetika

• Nedávno jsem psala článek o tom, jak jsem všechny věci okolo sebe protřídila a jaký osvobozující pocit to je. Článek najdete tady.  Ale všechno začíná už u samotných nákupů. Základní pravidla: nenakupujte impulzivně a nákupy nevyřeší Vaše problémy. 
• Nepotřebujete tisíce blbostí a šmejdů z Ali a jemu podobných asijských e-shopů. Já vždycky trnu hrůzou, když někdo řekne/napíše, že to přeci nevadí, že tady si to budu muset přilepit, z trička sice trčí nitě a ta barva je taky nějaká jiná, ale na doma to bude dobrý. Už ne, prosím.
• Méně je více, ať žije kvalita nad kvantitou.
• A k těm věcím, které nepotřebujete, patří i ta spousta kosmetiky, která se na Vás valí z blogů a youtubu. Já už vlastně ani tyto články a videa nesleduju, protože upřímně nechápu, co bych s tím vším dělala a k čemu je to vlastně dobré. Já se řídím pravidlem, že kosmetiku spotřebovávám a když mi něco dojde, tak si bezmyšlenkovitě nejdu koupit další balení, ale promyslím si, jestli to je něco, co opravdu potřebuju a většinou dojdu k závěru, že ne.
• Zkuste někdy zabrouzdat mezi přírodní kosmetiku. A nebo alespoň mezi kosmetiku netestovanou na zvířatech. Její seznam najdete třeba tady.
• A když už jsme u toho, co občas můžete zkusit, tak zajděte do sekáčů. Můžete tam najít skvělé kousky za super ceny a celý tento koncept je mnohem příznivnější k životnímu prostředí. Já už upřímně ani moc v běžných obchodech nenakupuju, děsí mě představa, v jakých podmínkách oblečení bylo vyrobeno jen kvůli tomu, abychom si mohli koupit ten skvělý trendy kousek, který nutně potřebujeme a který si nakonec vezmeme jednou, protože se vlastně ani k nám moc nehodí.
• Třiďte, měňte & prodávejte, třeba na vinted.
• A určitě nevycházejte z domu bez plátěnky. To už je takové moje pravidlo. I když nemám v plánu něco kupovat, tak plátěnka jde se mnou, protože co kdybych si náhodou vzpomněla, že na koleji nemám co k jídlu.. Její výhody? Je skladná, takže si ji bez problémů můžete dát do kabelky, vejde se toho do ní hodně, ušetříte za igelitky, zmenšíte svojí spotřebu plastů a jako bonus mají nádherné designy.

Energie & další tipy

• Co nepotřebuje být v zásuvce, to z ní vyjdejte. 
• Petka není jen na jedno použití, nebojte se do ní vodu znovu nalít. 
• Pořiďte si termohrnek. Mají krásné designy, můžete si do nich připravit jakýkoliv teplý nápoj, který máte rádi, ušetříte za každodenní kafíčka a jako bonus nebudete plýtvat plastovými/papírovými kelímky. Já sama mám střední verzi Keep Cupu a tu největší variantu Joco Cups a jsem nejspokojenější.
• Kolo je taky dopravní prostředek a pěšky se taky dopravíte všude.
• Nebojte se třídit odpad.
• A hlavně se z toho všeho nezblázněte a když někdy něco nevyjde zrovna ekologicky, tak se svět taky nezboří.
  
  Máte nějaké vlastní tipy?
  
  ♥