A Dream Come True

Jedním z nejlepších způsobů jak poznat druhé lidi je poznávat je skrz jejich sny. Naše sny toho o nás řeknou víc, než si dokážeme jen představit. Je to fascinující. Jsme to my v té nejčistčí podobě. A nezáleží na tom, jestli mluvíme o těch největších či nejmenších, vždy nám jen při vzpomínce na ně září oči. Nemám pravdu?
Mně samotné září oči často, snů mám plnou hlavu. Ale ten první, který mi vždycky vytane na mysli je/byl pouze jeden jediný. Prožil se mnou snad půlku mého života. Ještě, když jsem si ho na začátku roku jen tak zapsala na papírek, nikdy by mě nenapadlo, že si ho letos splním. Nevěřila jsem tomu, i když už jsem měla všechno zařízené, nedocházelo mi, že se sen stane skutečností ani v okamžiku, kdy jsem se vydala na cestu a nechápala jsem všechny ty dny, kdy jsem dýchala norský vzduch.
Nikdy v životě jsem neviděla nic krásnějšího. Nic tak slovy nepopsatelného. Nic tak kouzelného.
Zamilovala jsem se. Tou nejčistčí opravdovou láskou.
Byla jsem šťastná. A stále jsem slovy nepopsatelně šťastná hledající náznaky, že to všechno bylo skutečné. Zatím to všechno stále ještě víc zní jen jako sen. Moc krásný na to, aby se stal skutečností.
Jsem plná vděčnosti.

Možná to vlastně nakonec ani není tak o tom splnit si sen, odškrtnout si ho a jít dál. Možná je to o tom vystoupit ze své komfortní zóny, dělat věci, na které nemáte odvahu, překonávat sami sebe a stát se silnějšími. Stávat se tou nejlepší verzí sebe samé. Odškrtnutím políčka to nekončí. A já už teď vím, že se do Norska vrátím. Může to být za rok, za pět či deset let. Nesejde na tom.
Nečekejte na to, až přijde příhodnější doba. Nepřijde.
Plňte si svoje sny.

No words needed. A dream come true. Norway.

♥