Přihlásila jsme se na Blogger a našla jsem tady 24 konceptů, 24 rozepsaných článků, 24 příběhů, myšlenek a střípků z posledních týdnů/měsíců. Nikam jsem neodešla, nikam jsem nezmizela, pořád jsem tady byla, jen všechny moje myšlenky byly chaotické útržky okolního světa, které jsem ani já sama nedokázala uspořádat do něčeho smysluplného.
Tento rok nestojí za nic, spousta mých snů, představ a plánů zkrachovalo a není lehký se přenést přes to, že asi úplně nejste takovými, jakými byste být chtěli, či měli? Už ani nevím, kde je ta hranice, kdy se jedno mění v druhé. Už v březnu jsem věděla, že mě čekají náročný měsíce a i když jsem si to nechtěla přiznat, bylo mi jasné, že se od blogu odstřihnu. Jen jsem nevěděla, kdy to bude, na jak dlouho a vlastně ani to, jestli se na blog vrátím. A doteď neznám odpověď ani na jednu z těchto otázek. Myslela jsem si, že se k blogování přirozeně vrátím po zkouškách, což se nestalo a přišly dny bez ničeho, na nic jiného než na nic jsem ani energii neměla.
Už v dubnu jsem se odstěhovala z koleje, z Prahy. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a bylo to to nejlepší řešení. I když to pro mě znamenalo denní dojíždění do Prahy - zhruba 3 hodiny tam a 3 hodiny zpátky. Šílenost, já vím. Naštěstí to trvalo jen pár týdnů a přišla na řadu sranda v podobě zkouškovýho. Pro mě zatím to nejtěžší, ale překvapivě jsem se držela celkem dobře. Brečela jsem jen před jednou zkouškou. Sice čtyři dny v kuse (bohužel doslova), ale bylo to jen před jednou. Aspoň nějakej malinkej posun k lepšímu.
Tento rok nestojí za nic, spousta mých snů, představ a plánů zkrachovalo a není lehký se přenést přes to, že asi úplně nejste takovými, jakými byste být chtěli, či měli? Už ani nevím, kde je ta hranice, kdy se jedno mění v druhé. Už v březnu jsem věděla, že mě čekají náročný měsíce a i když jsem si to nechtěla přiznat, bylo mi jasné, že se od blogu odstřihnu. Jen jsem nevěděla, kdy to bude, na jak dlouho a vlastně ani to, jestli se na blog vrátím. A doteď neznám odpověď ani na jednu z těchto otázek. Myslela jsem si, že se k blogování přirozeně vrátím po zkouškách, což se nestalo a přišly dny bez ničeho, na nic jiného než na nic jsem ani energii neměla.
Už v dubnu jsem se odstěhovala z koleje, z Prahy. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a bylo to to nejlepší řešení. I když to pro mě znamenalo denní dojíždění do Prahy - zhruba 3 hodiny tam a 3 hodiny zpátky. Šílenost, já vím. Naštěstí to trvalo jen pár týdnů a přišla na řadu sranda v podobě zkouškovýho. Pro mě zatím to nejtěžší, ale překvapivě jsem se držela celkem dobře. Brečela jsem jen před jednou zkouškou. Sice čtyři dny v kuse (bohužel doslova), ale bylo to jen před jednou. Aspoň nějakej malinkej posun k lepšímu.
Každopádně teď už to mám naštěstí všechno za sebou. Oproti všem předpokladům se mi podařilo úspěšně zvládnout i zkouškové a věřím tomu, že až dospím veškerej spánkovej deficit, odpočinu si, srovnám se do pohody, tak budu v pohodě. Aspoň zas na chvilku.
What are days for? Days are where we live. They come, they wake us. Time and time over. They are to be happy in: Where can we live but days?
P.S. Dokud jsem nezačala psát tento článek, ani jsem nevěděla, jak moc mi blogování chybí. Jsem ráda, že jsem zpět.
♥
Někdy je život těžký a to brečení znám, když jsem byla na předchozím oboru, také jsem občas brečela kvůli zkouškám.:) Jinak VÍTEJ ZPĚT ;)
OdpovědětVymazatSomethingbykate
Som veľmi rada že si to všetko zvládla a neboj, dobré dni ešte len prídu ver mi. :) teším sa na ďalšie články! ♥
OdpovědětVymazatORLLING
Myslím, že můžu mluvit za víc lidí... I ty jsi chyběla nám. Nebo alespoň mně určitě. Tvé články. Tvá osobnost. To jak píšeš. Musím říct, že jsem opravdu byla ráda, když jsem od tebe uviděla nový článek. Vítej zpět! :)
OdpovědětVymazatTeď se mi sem hodí citát od Greena. Svět není továrna na splněná přání. Nebo dokonalý život. Každopádně doufám (a přeji ti) ať už je jen líp!
Snad se to dá do pořádku. Já jsem ubulená úplně stejně, nejsi v tom sama, neboj :) Gratuluju k úspěšnému zkouškovému!
OdpovědětVymazatCosmokočka
Ahh toto poznám, tiež tento rok nemám práve najkrajšie obdobie... verím, že čoskoro to však všetko bude lepšie! :)
OdpovědětVymazatHello, my name is Ev
Taky jsem ráda, že jsi zpátky! :) Určitě nejsi jediná, kdo se takhle cítí. Hlavně si pořádně odpočiň, srovnej si všechny myšlenky a priority a bude to zase dobrý. Nebo třeba ještě lepší. Držím palce. :)
OdpovědětVymazatYoung, wild and free
Gratulace ke zkouškám!
OdpovědětVymazatJe super, že se vracíš a neboj, už bude zas jen dobře:)
http://of-goldbook.blogspot.cz
Děkuju! ♥
OdpovědětVymazatJsem ráda, že jsi zpět, uže jsem si říkala, co se děje! :( Dobře, že jsi vše zvládla, blogovat se nedá na sílu, nebo alespoň podle mě by to tak nemělo být... :)
OdpovědětVymazatVidím, že i zde máš obrázek z 13 reasons why, a četla jsme i tvůj příspěvek pouze o něm. Mně se seriál strašně líbil, nesjem vůbec seriálová, na nic enkoukám, ale tohle bylo úžasné a hrozné zároveň! :)
život nie je prechádzka ružovou záhradou, ale ver ze po každej burke vyjde svetlo a vsetko zle je na niečo dobré ;)
OdpovědětVymazathttp://teenmumy.blogspot.sk/