Čtyři dohody | Don Miguel Ruiz

Jsou knížky, ke kterým se neustále v různých životních etapách vracím. A tato je jednou z nich. Jmenuje se Čtyři dohody a zabývá se tím, jak najít osobní svobodu. Jak se odprostit od toho všeho negativního okolo nás a být sami se sebou šťastnými a spokojenými.
Nezní to fantasticky?

Jak už název knížky napovídá, docílíte toho pomocí čtyř dohod, které uzavřete sami se sebou a díky kterým si zničíte ty staré dohody - dohody, které přejímáme od ostatních. 

První dohoda
Nehřešte slovem

Asi ta nejdůležitejší a nejtěžší dohoda. Nehřešit slovem. Slova jsou jednou z nejmocnějších zbraní lidstva, právě ty nás totiž ovlivňují jako nic jiného na světě. Slova jsou všude kolem nás a je jen na nás, jakým způsobem je budeme přijímat a jak my sami s nimi budeme nakládat. Tak proč někomu ubližovat slovem? Proč jej zneužívat? Možná si to ani neuvědomujeme, ale obyčejným slovem můžeme někoho podpořit, zlepšit mu den a nebo ho srazit na dno. Jak ho chcete použít vy?

Druhá dohoda

Neberte si nic osobně

Nic, co jiní lidé dělají, nedělají kvůli nám. Dělají to kvůli sobě. Ať si druzí lidé o nás myslí cokoliv, ať nám řeknou cokoliv, je to jen jejich věc, ne naše. Není důvod se tím zabývat, zkazit si tím svoji náladu. Nemůžeme za to, že dneska mají špatný den a šíří zlo kolem sebe. My jsme my, víme kým jsme a když nás někdo jiný urazí, nechme to plavat, neberme si to osobně. 

Třetí dohoda

Nevytvářejte si žádné domněnky

Tohle je asi můj největší problém. Uvidím kluka v metra, rozbuší se mi srdce a během minutky už si v hlavě rozvinu celý příběh o tom, jak mě osloví, jak se do sebe šíleně zamilujeme, vezmeme se a než dorazí metro do další zastávky, už spolu stárneme na verandě naší chatky a kolem nás pobíhají vnoučátka. Asi chápete moje zklamání, když na další zastávce vystoupí a mě si ani nevšimne. Často si říkám, jestli by nebylo lepší se na tyhle moje příběhy vykašlat a přijmout jen to, co se skutečně stane, nevytvářet si domněnky.  

Čtvrtá dohoda

Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete 

Ani líp, ani hůř. Když budeme vše dělat tak, jak nejlépe dovedeme, najdeme v sobě rovnováhu, budeme to dělat s láskou, nebudeme se do toho nutit. Nebudeme se přemáhat, ani se nebudeme podceňovat. Dáme do toho tolik úsilí, kolik máme a jaké je třeba. Budeme spokojení.


Upřímně tyhle dohody není snadní dodržovat. Ale často si na ně vzpomenu. Když se nad tím zamyslíte, tak každá z nich je důležitá. Já jsem si díky nim přestala vytvářet tolik domněnek a jsem mnohem spokojenější. Často si vzpomenu i na druhou dohodu, protože si až moc často beru věci osobně a přitom kolikrát úplně zbytečně. Chci a snažím se slovy podporovat lidi okolo sebe, vždyť je to přeci tak krásné, když vás někdo za něco pochválí, do něčeho nám dodá odvahu, nemám pravdu?

Znáte tuhle knížku?

♥