Travel

S jarem, s létem a s celkově hezčím počasím se ve mně vždycky probouzí touha po cestování. Po dobrodružstvím, po tom poznat něco nového. 
Cestování jsem vždycky milovala, ale abych byla upřímná, poslední dobou neustálým pendlováním mezi Prahou a domovem, mám cestování plné zuby a jen tak mě někdo nikam nedostane. A tak se aspoň kochám fotkami z cest, z míst, kde jsem již byla a docela bych někam vyrazila, tak kam to jen bude?

Londýn
Londýn je moje srdcovka. Navštívila jsem ho už dvakrát a myslím, že ho nikdy nebudu mít dost. Dokázala bych prosedět celé dny v jednom z londýnských parků, obdivovat místní památky od rána až do večera, nebo stepovat před Buckinghamským palácem, jestli se neukáže Harry.

Německo
V Německu jsem navštívila už více míst, ale rozhodla jsem se vám napsat o Heidelkřápu Heidelbergu, kam jsem před víc jak rokem vyrazila sama na dva týdny do jazykové školy. Nebudu vám lhát, byl to masakr. O mých zážitcích se můžete dočíst v archivu blogu (klepněte na květen ;)).

Paříž
Mám takové podezření, že jsem asi jediný člověk, kterého Paříž neokouzlila. Možná to bylo tím, že jsme měli suprovýho průvodce, za kterým jsem musela neustále běhat, jinak by se mi ztratil v bludišti ulic. Eiffelovka v Paříži sice hrdě stojí, ale zblízka je vážně ošklivá, stejně tak Mona Lisa, malinkatý tmavý obrázek, co si všichni fotí jak zbláznění. Ale Louvre byl jinak nádherný, stejně tak Sacre Coeur. A netvrdím, že kdyby se mi naskytla příležitost, že bych se tam nevrátila zpátky a nepokusila se změnit názor :). A mimochodem fotky z Paříže asi jako jediné dokazují, že jsem kdy měla dlouhé vlasy (ale to vidět nemusíte).

Rakousko
V Rakousku jsem se už plavila po Dunaji, navštívila vánoční trhy v Linci a ve Vídni, zanakupovala jsem si v Primarku, nebo se třeba procházela ve Schönbrunnských zahradách (s rukou kompletně od zápěstí po rameno v sádře, klasická Domča).

Španělsko
Ve Španělsku jsem byla tuším dvakrát. U moře. Konec příběhu.

Itálie

Moře a Řím. Dokonalá kombinace. Ikdyž upřímně k moři bych do Itálie už nejela.

Vatikán
Řeknu vám jeden příběh. Mám bráchu. Bojí se výšek. Rozhodli jsme se jít na kopuli a brácha se rozhodl, že půjde s námi. V půlce cestě to vzdal a vrátil se. To jsme ale netušili, že z kopule se vychází někde jinde, než se vchází. Ztratili jsme bráchu a začali panikařit. Z Vatikánu jsme už neměli nic a už to vypadalo, že nebudem mít ani jeho. Bohužel Naštěstí se našel, jak si v klídku seděl kdesi ve stínu. Klasický brácha.
(Bohužel nemám žádné fotky ani z Itálie, ani z Vatikánu v digitální podobě.)

Chorvatsko
Jo, jsem typická Češka, co nedá na Chorvatsko dopustit. Moře, městečka, hory - to je moje.

Turecko
Aneb příběh číslo dva. Bydleli jsme ve velkém hotelovém komplexu a mamka mi řekla, že nafukovací madračky jsou pro všechny. S jednou jsem si to teda vesele vykročila do moře. Plavím se na ní, dokud za mnou nepřiběhne jedna Němka a nespustí na mě s tím, jestli mluvím německy/anglicky/whatever. Zásadně to popřu. Nicméně pochopím, že madračka je její a já jsem úplná buranka a trubka, že jsem ji vzala. Po pár minutách přijdou rodiče a ptají si, kde je madračka, že si ji chtěli také půjčit. Good joke. Mému požadavku na okamžitý odlet domů nebylo vyhověno, naštěstí jsem se dotyčné Němce úspěšně až do odletu vyhýbala.

A moje vysněná místa, která chci navštívit do budoucna?
V první řadě určitě Norsko. Téměř nikdo tuhle mojí vášeň nechápe, ale viděli jste někdy norské fjordy? Norskou krajinu? Norská města? Norský cokoliv? Láska na první pohled! ♥
Mým vysněným městem je Berlín. Ohromně mě láká místní architektura a kultura.
A rozhodně nesmím zapomenout na Slovensko, konkrétně hlavně tedy na Bratislavu. Ale nepohrdnu ani Tatrami.

A jak jste na tom s cestováním vy? :)