Ples!

Už tady asi půl hodinky sedím, usmívám se, usínám a snažím se sesumírovat něco, co by aspoň trošku připomínalo článek. Protože to bylo strašně super. A já se mám super. A asi každou chvilkou se složím hlavou na stůl. Což nebude super.

Ve středu se konal ples mojí vysoké škole. V Lucerně. Pokud jste ještě nikdy nebyli v Lucerně (stejně jako předtím já), věřte mi, že to jsou naprosto nádherné prostory. A taky pěkné bludiště. A spoustu schodů. A úplná nádhernost (kterou jsem ale bohužel nějak moc nedokázala vyfotit, jelikož to chce jednoduše vidět). 

P.S. Moje vlásky jsou už zase o pár centimetrů kratší než na týhle fotce, aneb chtělo to změnu.

Většinu večera jsme s holkama strávily v Music Baru, kde byla něco jako videodiskotéka, světelná show, koncert kapely.. akorát mi tam jedna holčina zajela podpatkem do nohy a já se solidně zhroutila a odkulhala z parketu. A noha mě bolí doteď.

A na plese vystoupil i Pavel Callta. Nejsem sice jeho skalní fanynkou, ale je fakt super. Strašně krásně zpívá a celkově jeho tvorba je tak optimistická, že mi zlepšil náladu už tolikrát, že mu jednou budu muset poděkovat.


Já myslím, že jsem přesně nějaký takovýhle oddychový zážitek potřebovala, super jsem se odreagovala a zlepšila si náladu asi tak o 110%.

P.S. Jen jsem si svůj spánkový deficit opět zvětšila asi tak o 110%.
P.P.S. Zajímalo by mě, kdy to stihnu dospat, aneb tento článek dopisuju v rámci prokrastinace v pátek v jedenáct hodin v noci uprostřed učení management... a jo, trošku nestíhám.
P.P.P.S. A bude hůř.
P.P.P.P.S. Stejně tu školu mám celkem i ráda.