V úterý jsem se byla projít po Praze. Poprvé za dva měsíce, co tu jsem.
A byla jsem v šoku. Lidé byli venku na procházkách. Povídali si, smáli se, drželi se za ruce, fotili se.. užívali si nádherný den.
Totiž abych to vysvětlila. Za poslední měsíc pojmy jako procházka, čerstvý vzduch, denní světlo, sociální život pro mě přestaly úplně existovat.
Vrchol mého kontaktu s ostatníma lidma je, když s někým jedu ve výtahu, popřípadě, když mi někdo podrží dveře a já mu poděkuju. A když potkám některou z mých spolubydlících a prohodím s ní pár slov, rovná se to malému zázraku. Do školy odcházím za tmy/mlhy/deště/větru a přicházím tou nejkratší cestou, abych se mohla učit.
A tím nastává ten problém. Učení. Ať se snažím sebevíc, výsledky mému snažení neodpovídají. Můžete se učit ze všeho, z čeho to jen jde. A výsledek? Sedíte na testu a přemýšlíte, jestli jste vůbec na testu z toho předmětu, ze kterého ho máte psát. Přemýšlíte, jestli vám náhodou nedali špatný rozvrh a vy jste nechodili na jiné přednášky. Přemýšlíte, jestli máte brečet, nebo se smát.
Jste frustrovaní, demotivovaní, máte všeho plné zuby a přemýšlíte, jak to ti ostatní zvládají. Cítíte se jako naprostí looseři, co nezvládají ani svojí jedinou povinnost, totiž školu. Nestíháte brigádu, nestíháte svoje koníčky, nemáte čas na nic. Přemýšlíte, kolik hodin vlastně musíte spát, abyste přežili, kolikáté kafe už pijete a jak to zvládnout a nezbláznit se z toho.
Jasně, teď si asi řeknete, ať to tolik nehrotím. Potíž s mojí školou je, že systém je prakticky takový, že nenapíšete průběžný test, končíte, ztrácíte kredity a zapisujete si předmět znovu. Na testy a zkoušky máte jen jeden pokus. A kreditů navíc moc není. Takže se musíte snažit. Nechcete nikoho zklamat. Nejvíc mě děsí představa, že řeknu rodičům, víte, nezlobte se, díky, že jste mi rok financovali na vejšce, a teď mi dejte další peníze, jdu to zkusit jinam. Nechci zklamat je, nechci zklamat samu sebe. Ale na druhou stranu si říkám, jestli mi sotjí za to, se tady X let denodenně stresovat. Zdraví mi nikdo zpátky nevrátí.
A tak jsem se na všechno vykašlala a odjela se ztratit do pražských uliček. A to doslova. A našla krásná místa. Zamilovala jsme se do podzimu. Ve všé té ztracenosti jsem nenašla nic, jen svůj vnitřní klid. A myšlenku, že když to nedám, svět se nezboří. Věřím, že bych svůj obor milovala, ale všechny okolnosti mě neuvěřitelně demotivují.
Učíte se a výsledek žádný. Mohli jste se snažit víc? Učit se víc? Měli jste se líp naučit tipovat? Co tu vůbec děláte?
Nevím, netuším a pochybuju, že to vůbec zjistím.
Ale aby to nebylo tak černobílé. Příští tři dny se nesou ve znamení days off. Musím vypnout. Tak snad mi všechny moje plány klapnou!
Mějte se a smějte se!
A byla jsem v šoku. Lidé byli venku na procházkách. Povídali si, smáli se, drželi se za ruce, fotili se.. užívali si nádherný den.
Totiž abych to vysvětlila. Za poslední měsíc pojmy jako procházka, čerstvý vzduch, denní světlo, sociální život pro mě přestaly úplně existovat.
Vrchol mého kontaktu s ostatníma lidma je, když s někým jedu ve výtahu, popřípadě, když mi někdo podrží dveře a já mu poděkuju. A když potkám některou z mých spolubydlících a prohodím s ní pár slov, rovná se to malému zázraku. Do školy odcházím za tmy/mlhy/deště/větru a přicházím tou nejkratší cestou, abych se mohla učit.
A tím nastává ten problém. Učení. Ať se snažím sebevíc, výsledky mému snažení neodpovídají. Můžete se učit ze všeho, z čeho to jen jde. A výsledek? Sedíte na testu a přemýšlíte, jestli jste vůbec na testu z toho předmětu, ze kterého ho máte psát. Přemýšlíte, jestli vám náhodou nedali špatný rozvrh a vy jste nechodili na jiné přednášky. Přemýšlíte, jestli máte brečet, nebo se smát.
Jste frustrovaní, demotivovaní, máte všeho plné zuby a přemýšlíte, jak to ti ostatní zvládají. Cítíte se jako naprostí looseři, co nezvládají ani svojí jedinou povinnost, totiž školu. Nestíháte brigádu, nestíháte svoje koníčky, nemáte čas na nic. Přemýšlíte, kolik hodin vlastně musíte spát, abyste přežili, kolikáté kafe už pijete a jak to zvládnout a nezbláznit se z toho.
Jasně, teď si asi řeknete, ať to tolik nehrotím. Potíž s mojí školou je, že systém je prakticky takový, že nenapíšete průběžný test, končíte, ztrácíte kredity a zapisujete si předmět znovu. Na testy a zkoušky máte jen jeden pokus. A kreditů navíc moc není. Takže se musíte snažit. Nechcete nikoho zklamat. Nejvíc mě děsí představa, že řeknu rodičům, víte, nezlobte se, díky, že jste mi rok financovali na vejšce, a teď mi dejte další peníze, jdu to zkusit jinam. Nechci zklamat je, nechci zklamat samu sebe. Ale na druhou stranu si říkám, jestli mi sotjí za to, se tady X let denodenně stresovat. Zdraví mi nikdo zpátky nevrátí.
A tak jsem se na všechno vykašlala a odjela se ztratit do pražských uliček. A to doslova. A našla krásná místa. Zamilovala jsme se do podzimu. Ve všé té ztracenosti jsem nenašla nic, jen svůj vnitřní klid. A myšlenku, že když to nedám, svět se nezboří. Věřím, že bych svůj obor milovala, ale všechny okolnosti mě neuvěřitelně demotivují.
Učíte se a výsledek žádný. Mohli jste se snažit víc? Učit se víc? Měli jste se líp naučit tipovat? Co tu vůbec děláte?
Nevím, netuším a pochybuju, že to vůbec zjistím.
Mějte se a smějte se!
No, to já to mám se školou úplně obráceně - teď nic a pak toho bude šíleně moc najednou, dneska z toho mám docela deprese :(:D jinak se taky ráda chodím procházet Prahou a objevuju nová místo, je to super!:)
OdpovědětVymazatOne blondie life
Já toho budu mít i ve zkouškovém šíleně moc najednou :D
VymazatPraha je nádherné, podobné procházky si budou častější :))
jeej, Praha! ♥ našťastie, teraz práve takýto problém nemám, ale určite sa všetci učitelia dohodnú, že dajú všetky písomky na jeden týždeň :---))))) (ironic smile, hh)
OdpovědětVymazatJej, to znám.. vždycky nic a pak všechno najednou :/
VymazatPraha je nádherná ♥ mám to tak, že se prostě učím, a stejnak se to nepovede. Každopádně, přeju při všem hodně štěstí ♥
OdpovědětVymazatDenisse Beauty
Souhlasím! ♥
VymazatTobě také přeju hodně štěstí! :)) ..snad se nám (nejen) v té škole začně dařit :)
Všechno bude dobrý, uvidíš :) já do školy nemám tak nějak "nic" a pak se to na mě všechno sesype určitě během jednoho týdne... trošku se toho bojím :D a brzo zajdeme na to slibované kafe nebo na lov vánočních dárků, až se vrátím příští týden ze squashe, ozvu se! :)
OdpovědětVymazatGetmovin by Deni
Doufám, doufám.. nějak to dopadne :)
VymazatSuper, budu se těšit! :)
Ja mám toho teraz v škole tiež riadne. blíži sa nám stužková a už teraz ma všetko bolí z nacvičovania...
OdpovědětVymazatDržím palce, aby jsi všechno zvládla! :)
VymazatJá mám školu hned v centru Prahy, tedy v ulici pod Václavákem, ale do školy chodím za tmy a v 5 jezdím domů a to už je taky tma, takže si té krásy ani neužiju. Příjde mi, že je toho v poslední době moc, ale ty jsi narozdíl ode mě na vysoký, takže to máš určitě těžší. Každopádně držím palce ať to všechno zvládneš.
OdpovědětVymazat- Evii <3
http://eviijournal.blogspot.cz
Jej, tak to je škoda :( Já mám úplně ten stejný pocit.. a vůbec nezáleží, jestli jsi na vysoké, nebo na střední, stejně to je na nic.. :/
VymazatJá tě pořád tak obdivuju, já bych tu právničinu teda vůbec nedávala.. Já teda studuju angličtinu, což je pro mě docela hračka, ale každý týden se na nás klade spoustu požadavků a do toho ještě moje práce a cvičení a blog.. Už je toho na mě taky hodně a jsem šíleně vyčerpaná a už ani moc nemůžu spát. Dneska už jsem to tak vzdala a veškerou svou práci zrušila a chci mít chvíli klid.. :) Tak se drž a posílám ti spoustu pozitivní energie :)
OdpovědětVymazatJej, tak to toho máš teda taky hodně.. ale hlavně, že studuješ něco, co tě baví a co ti jde! :)
VymazatDoufám, že jsi pořádně odpočineš a načerpáš novou energii :))
Ten pocit presne poznám...síce som ešte na strednej (už posledný rok), ale tiež som si kládla presne tieto isté otázky..najhorší je ten pocit, keď sa človek snaží, venuje tomu čas a ono to neklapne. Známka je príšerná a ja nechápem v čom je chyba...takisto sa zamýšľam nad tým kam na výšku, pretože ak ma tá škola nebude baviť, tak to bude len samé trápenie. Každopádne uži si days off a načerpaj nové sily. :) Myslím, že je to možno len kríza a nakoniec sa ti začne dariť ;)
OdpovědětVymazatpartofnicol.blogspot.sk
Přesně.. to mě vždycky úplně srazí a ztrácím tím chuť se ještě něco dál učit... mě škola baví, ale nějak mě ta škola moc nesedla co se týká profesorů a testů, ale ještě nechci všechno zatracovat, přeci jenom lidi tam jsou fajn a taky to musí nějak zvládnout ;) Držím palce, aby jsi si vybrala správnou vysokou! :)
VymazatNádherné fotky. Doufám, že se ti se školou bude dařit lépe, opravdu ti přeji jen to nejlepší! Pořádně si odpočiň :)
OdpovědětVymazatSweetElis
Děkuji moc! ♥
VymazatU nás to fungovalo tak, že do zkouškového po nás skoro nic nechtěli, ale za to o zkouškovým nám hrozně rádi nacpali všechny zkoušky a zápočty do jednoho týdne, což byl pak docela šok, protože můj mozek za těch pár měsíců úplně zakrněl a já si nadávala, že jsem takový flákač!
OdpovědětVymazatTakže přeji pevné nervy a určitě se to zlepšíí!:)
Já mám pocit, že mám zakrnělý mozek pořád :D ..ale snad to je jen dočasná krize..
VymazatDěkuju! ♥
Taky to znám. Jsem sice ještě na gymplu, ale i tak je to někdy dost vysilující. Nejhorší je to, právě když se mi nedaří v těch pár předmětech, na kterých mi doopravdy záleží. Doufám, že ti pár dnů volna prospěje, hlavně odpočívej a neboj, ono se to zlepší, opravdu ti to přeju.
OdpovědětVymazatP. S. Nádherné fotky, objevovat nová místa a zamilovat se do nich je naprosto úžasný pocit. :)
Young, Wild and Free
Gympl mám za sebou a úplně chápu, že tě to občas vysiluje.. ale věřím, že jsi holka šikovná a že to zvládneš! :)
VymazatDěkuji, děkuji moc! :))
Domi, nádherné fotky! Doufám a přeji ti, aby se to všechno zlepšilo a ty sis zvykla!
OdpovědětVymazatA co řekne tvá nutella?
Peggie, děkuji moc! ♥
VymazatPresne takto som sa cítila v prvom ročníku na výšku. Pamätám si tie pocity. A ono sa to zlepšilo postupne... Len som tomu musela dať čas. V každom prípade, držím prsty, som si istá, že to zvládneš ♥
OdpovědětVymazatDěkuju moc za slova útěchy, snad budeš mít pravdu ♥
VymazatSuper post :) Proszę o klinięcia Może wspólna obserwacja ?
OdpovědětVymazathttp://spaarklinglights.blogspot.com/